Hematologie

D-dimery jsou finálním produktem štěpení zesíťovaného fibrinu.

Fibrinogen je plazmatický koagulační faktor I. Je to glykoprotein tvořený v játrech. Skládá se ze tří párů peptidových řetězců alfa, beta a gama, které jsou vzájemně navázány disulfidickými můstky.

Diferenciální počet leukocytů umožňuje určit zastoupení jednotlivých druhů v procentech i v absolutním množství. Někdy se jím doplňuje vyšetření krevního obrazu. Nejpočetnějším druhem bílých krvinek jsou neutrofily (přes polovinu celkového počtu) a lymfocyty (zhruba třetina). Zbylé druhy jsou méně početné. Toto zastoupení se může měnit při některých chorobách např. zánětech, leukemiích.

Objemová variabilita erytrocytů (RDW) neboli šíře distribuce erytrocytů reprezentuje šíři histogramu červených krvinek podle jejich objemu. RDW vypovídá o anizocytóze erytrocytů.

Objemová variabilita trombocytů (PDW) neboli šíře distribuce destiček reprezentuje šíři histogramu krevních destiček podle jejich objemu. PDW nás informuje o anizocytóze trombocytů.

Červené krvinky (erytrocyty) jsou krevní buňky. Vznikají v kostní dřeni. Nemají jádro, přesto intenzivně metabolizují. Jejich hlavní funkcí v organizmu je přenos kyslíku z plic do tkání a oxidu uhličitého opačným směrem. Tuto funkci zprostředkovává hemoglobin. Průměr erytrocytu je 7,2 µm a má tzv. bikonkávní tvar. Životnost v organizmu se pohybuje mezi 110-120 dny.

Hematokrit patří mezi základní parametry červené krvinky a udává poměr objemu erytrocytů k celkovému objemu krve. Hematokrit můžeme zjistit buď centrifugací nesrážlivé krve, nebo na analyzátorech krvinek.

Hemoglobin je červené krevní barvivo obsažené v erytrocytech. Jeho nejdůležitější funkcí je přenos kyslíku do tkání. Hemoglobin je tetramerní molekula složená ze čtyř globinových (bílkovinných) řetězců, z nichž každý obsahuje jeden hem (feroprotoporfirin). Fyziologicky se u lidí vyskytují tato stádia hemoglobinu: embryonální (Hb Gower), fetální (HbF), dospělých (HbA1, HbA2, HbA3).

Leukocyty jsou bílé krvinky, které se tvoří v mezenchymu a účastní se obranných a metabolických pochodů v organismu. Jsou to bezbarvé kulovité buňky, které vždy obsahují jádro.

Střední objem erytrocytu (MCV) patří mezi základní parametry červené krvinky. Měří se buď přímo na analyzátorech, nebo jej lze vypočítat z hodnoty hematokritu (HCT) zjištěné centrifugací a vydělené početní koncentrací erytrocytů, krát 1000.

MPV se měří na analyzátorech krvinek, většinou jde o přímo měřenou veličinu.

Trombocyty (krevní destičky) jsou nejmenší krevní částice. Jsou to bezjaderná tělíska diskoidního tvaru o průměru 1,5-3,5 µm a tloušťky 1-1,5 µm.