Příprava pacienta před odběrem

Zásadní poučení před odběrem dává lékař (žadatel o vyšetření). Odběrový pracovník pouze ověří informovanost pacienta.

Odběr venózní krve se provádí většinou ráno, obvykle nalačno. Pacient je poučen, že odpoledne a večer před odběrem má vynechat tučná jídla. Pokud lze vynechat léky, má je pacient vynechat 3 dny před odběrem, jinak je nutno uvést podávané léky na žádance. O vysazení medikace musí vždy rozhodnout lékař. Ráno před odběrem nemá trpět žízní. Je vhodné, napije-li se pacient před odběrem 1/4 l vody, příp. neslazeného čaje,
Při vyšetřování ranní moče se odebírá střední proud moče po omytí zevního genitálu. Zkumavka musí být označena nálepkou se jménem a celým rodným číslem.
Při sběru moče pacient musí být seznámen s technickým postupem při sběru moče. Během sběru moče je nutné dosáhnout dostatečného objemu moče vhodným a rovnoměrným příjmem tekutin. Za vhodný se považuje takový příjem tekutin, aby se dosáhlo 1500 - 2000 ml moče u dospělého za 24 hodin. To znamená, že na každých 6 hodin sběru moče (kromě noci) vypije pacient asi 3/4 litru tekutin (voda nebo minerální voda).
Pro potřeby molekulární biologie (stanovení exogenních patogenů) se odebírá první proud moče, asi 20ml. V tomto případě je nutné používat sterilní odběrové zkumavky a pacient nesmí 3-4 hodiny před odběrem močit (jinak je snížený záchyt patogenů; není nutná ranní moč).
Odběr Stolice na okultní krvácení - 3 dny před vyšetřením je vhodné jíst stravu s vyšším obsahem vlákniny. Vyšetření je možné provádět dle použité metody bez dietních omezení.
Pro cytogenetické a molekulárně biologické vyšetření není nezbytné, aby se pacient dostavil k odběru krve nalačno. Bylo by ale dobré vynechat večer před odběrem tučná jídla a ráno vypít dostatečné množství tekutin.
Pro ženy před odběrem plodové vody platí stejná pravidla, důležité je zejména vypít dostatek tekutin. O postupu je žena ještě zvláště poučena lékařem před plánovaným odběrem.
Pro vyšetření na průtokovém cytometru nejsou nutná žádná režimová opatření.

Vlastní odběr vzorku a požadavky k jeho provedení je popsán v kapitole Odběr vzorku.

Příprava pacienta před testem - oGTT

Podmínky testu:

3 dny před vyšetřením konzumujte běžnou stravu dle svých zvyklostí bez omezení sacharidů a cukru
Minimálně 24 hodin před vyšetřením vynechejte alkoholické nápoje včetně piva
Přijďte NALAČNO, tj. alespoň 8 hodin před testem již nic nejezte
Není vhodné žíznit, ale pijte jen neslazené tekutiny (tj. neslazený čaj, minerálku bez příchutí nebo čistou vodu)
Před ani během vyšetření nekouřit (platí stejné intervaly jako u lačnění)
Před testem je povolena běžná fyzická zátěž, ale je třeba 24 hodin předem vyloučit zvýšenou tělesnou námahu
Léky: Po dohodě s ošetřujícím lékařem vynechejte ráno v den testu léky, které vynechat lze; pravidelně užívané léky s antiinzulinovým účinkem (např.kortikoidy, Thyroxin, progesteron, betasympatomimetika) můžete užít v den testu až po jeho dokončení
Vyšetření oGTT se neprovádí po noční směně, při akutním horečnatém onemocnění a u průjmových onemocnění (důvodem k odložení testu je např. akutní viróza s horečkami), dále nelze provést vyšetření do 6 týdnů po operaci nebo jiném vážnějším onemocnění (např. infarkt, cévní mozková příhoda, hospitalizace atd.). Vyšetření nelze provést při zvracení v těhotenství (hyperemesis gravidarum)
Dostavte se do odběrové místnosti a vezměte s sebou žádanku na vyšetření.
Vzhledem k tomu, že se jedná o zátěžový test, nelze jej zahájit bez indikace lékaře (žádanka)
Pokud máte epilepsii, je lépe zvolit po dohodě s lékařem alternativní postup vyšetření z preventivních důvodů předcházení možných komplikací
Pokud si lékař přeje vyšetření na OGTT provést u vyšších hodnot glykemie na lačno, jak má laboratoř nastaveno, je nutné přiložit k žádance každého pacienta písemný souhlas lékaře, že na jeho vlastní žádost a zodpovědnost máme vyšetření provést.

Biologické vlivy

Biologické vlivy dělíme na neovlivnitelné (rasa, pohlaví, věk, biologické rytmy) a na ovlivnitelné (hmotnost organismu, životní styl, dietní návyky, užívané léky).

Biologické vlivy neovlivnitelné

Rasa - je někdy obtížně odlišit vliv rasy, socioekonomických a geografických rozdílů na změny naměřených hodnot analytů. Různé rasy mají odlišné některé metabolické cesty – např. odlišná enzymatická aktivita, ale také množství svalové hmoty (např. u černochů až dvojnásobná aktivita CK, u Asiatů vyšší aktivita slinné amylázy apod.)
Pohlaví - před pubertou jsou minimální rozdíly hodnot mezi dívkami a chlapci. Rozdíly v hodnotách analytů nejsou jen v aktivitě pohlavních hormonů, ale jsou popisovány rozdíly v koncentraci (aktivitě) ALT, AST, ALP, CK, kyseliny močové, močoviny, hemoglobinu, ferritinu, železa. Všeobecně jsou u řady analytů o něco vyšší normální hodnoty u mužů.
Věk - hraje významnou roli ve správné interpretaci nálezu. Řada biochemických systémů nebo dějů je spojena s určitou fází vývoje organismu. Zde uvádíme jen některé z nich. Koncentrace IgM a IgA lineárně stoupá od narození v souvislosti s jejich syntézou v organismu novorozence. Aktivita ALP je vysoká v dětství a dosahuje maxima v období 10 - 16 let věku, pak prudce klesá. Vysoké hodnoty v pubertě jsou dány především vývojem skeletu a obdobné hodnoty např. ve věku 40 nebo 50 let věku by znamenaly patologický nález. Další takový analyt je ferritin, který je nižší u žen ve fertilním věku, později se zvyšuje a může dosáhnout až hodnot mužské populace (tyto změny jsou dány fyziologickými ztrátami železa u fertilních žen).
Gravidita - těhotenství znamená výraznou změnu biochemických dějů. Změny analytů mohou být dány řadou mechanismů – např. indukcí (navýšení ALP), zvýšením plazmatických transportních proteinů v plazmě (hladin tyroxinu, mědi, ceruloplazminu), hemodilucí (celková bílkovina, albumin), zvýšením tělesného objemu (zvýšení clearance kreatininu), relativním deficitem (snížení železa, ferritinu), zvýšením proteinů akutní fáze (nadhraniční hladiny CRP).
Biologické cykly - analyty v lidském organismu podléhají chronobiologickým faktorům jak lineárním (věk), tak cyklickým, z nichž nejvíce prostudovány jsou denní (cirkadiánní*) a biologické - např. menstruační cyklus – změna koncentrace hormonů, ale též cholesterolu a železa). O cyklech sezónních je v současné době pouze málo údajů, ale jsou známy údaje o některých změnách – např. aktivitě AST a ALT, triacylglycerolů, které v průběhu ročních období mají svá maxima a minima s výchylkou více než 5 %.

*Cirkadiánním změnám nepodléhají jen hormony, ale také běžné analyty, jako je železo (změna až 50 %), draselné ionty, urea, kreatinin a řada dalších. Nejznámější je denní cyklus kortizolu s maximem v ranních hodinách a večerním minimem s možnou odchylkou až 250 %, ale i jiné analyty mají denní odchylky v řádu desítek procent (AST, ALT, LD, ALP, testosteron, prolaktin).

Biologické vlivy ovlivnitelné

Hmotnost organismu - může ovlivnit koncentrace analytů změnou distribučních objemů. S obezitou pozitivně koreluje koncentrace cholesterolu (LDL), triacylglycerolů, kyseliny močové, kortizolu a inzulinu.
Stravovací návyky – ovlivňují různými mechanismy vyšetřované analyty. Vyplavují se hormony a enzymy před příjmem stravy a během jídla, některé analyty se přesouvají do jiných kompartmentů (pokles draselných iontů a fosfátů vlivem vyplavení insulinu, pokles chloridových iontů). Požití potravy v období 12ti hodin před odběrem se projeví nejvíce na koncentraci glukózy, železa, lipidů, ALP a protrombinovém testu. Protrombinový test může být také ovlivněn dlouhodobou rybí dietou, zvýšeným příjmem zelené lisové zeleniny anebo požitím některých rostlinných produktů jako je zázvor, výtažek z Ginkga biloby, sojových produktů, heřmánku a ženšenu a to až v rozmezí 12ti dní před odběrem. Jídlo bohaté na proteiny zvýší fosfáty, močovinu, kyselinu močovou, ale významně se zde uplatňuje intraindividuální variabilita. Čtyři dny po změně standardní diety na vysoce proteinovou se zdvojnásobí koncentrace urey a zvýší se cholesterol a fosfáty. Dieta bohatá na tuky sníží podíl dusíkatých látek např. kyselinu močovou. Strava bohatá na sacharidy zvýší ALP a LD, sníží triacylglyceroly, cholesterol a celkovou bílkovinu, avšak změna aktivity AST závisí na typu sacharidů. Jsou jen malé rozdíly v koncentraci bílkovin a enzymů, může docházet k poklesu albuminu a urey, některých stopových prvků, bilirubin bývá zvýšený a pH moče je výrazně alkalické. Některé potraviny a nápoje mohou ovlivnit specifické metabolické cesty. Příkladem může být kofein, který zvyšuje hladinu katecholaminů, koncentraci glukózy a koncentraci volných mastných kyselin.
Kouření ovlivňuje hladinu řady analytů především vlivem nikotinu. Kouření působí na metabolismus glukózy, zvyšuje hladinu cholesterolu a triacylglycerolů, zvyšuje kortizol, olovo, kadmium a také CEA (karcinoembryonální antigen), naopak snižuje koncentraci imunoglobulinů a vitaminu B12.
Alkohol - konzumace alkoholu mění biochemické analyty odlišně podle toho, zda se jedná o akutní nebo chronický abúzus. Jednorázové požití alkoholu v mírné a střední dávce minimálně ovlivňuje biologické testy. Při akutním abúzu se zvyšují triacylglyceroly, aldosteron a klesá prolaktin, antidiuretický hormon, kortizol. Při chronickém abúzu se zvyšuje ALT, AST, GGT, kortizol, adrenalin a estradiol. Dlouhodobý abúzus vede k hypoglykemii a ketoacidóze, stoupá laktát a koncentrace kyseliny močové.
Léky a drogy - je nemožné zobecnit vliv léků a drog na laboratorní testy. Podávané léky mají vliv na biologické procesy in vivo (indukce enzymů nebo inhibice, zvýšení transportních proteinů, cytotoxicita), ale též vyvolávají fyzikálně chemické interference in vitro (zkřížená reaktivita při imunochemických stanoveních). Je třeba upozornit laboratoř nebo s ní konzultovat nejasný nález, který může souviset s medikací pacienta. Příbalový souhrn informací o přípravku a další materiály uvádějí možné změny laboratorních testů, které příslušná účinná látka může vyvolat, nebo se kterými může interferovat. Jedním z analytů nejvíce citlivých na lékové interakce je protrombinový test.
Fyzická zátěž – ovlivňuje změnu složení tělních tekutin a závisí na délce a intenzitě cvičení.
Akutní silová a vyčerpávající zátěž zvyšuje podíl anaerobního metabolismu, při akutních změnách se analyty redistribuují mezi kompartmenty, nastupuje stresová poplachová reakce. Střední zátěž zvyšuje stresovou reakci organismu s následným zvýšením hladiny glukózy a stimulací sekrece inzulinu, zvyšuje se také aktivita enzymů souvisejících s činností svalů jako je AST, CK, LD, ale i bilirubin. Namáhavé cvičení vede k hypoglykémii a až desetinásobně může stoupnout laktát. Náročné cvičení také zvyšuje reninovou aktivitu a stimuluje sekreci kortizolu s narušením jeho cirkadiánního cyklu. Cholesterol a triacylglyceroly bývají snížené.
Zevní prostředí - nemalou měrou ovlivňuje koncentrace analytů, jedná se o nadmořskou výšku, teplotu prostředí, ale také geografickou lokalizaci – venkov, město. Tyto faktory se uplatňují především u cizinců nebo osob dlouhodobě působících v zahraničí. Cestování přes časová pásma se projevuje změnou některých analytů, nejčastěji se jedná o retenci sodných iontů a tekutin s normalizací za 2 dny po návratu.
Mechanické vlivy - svalové trauma i intramuskulární injekce mohou zvýšit aktivitu ALT, AST, CK a koncentraci myoglobinu, tlak dělohy ve vysokém stupni gravidity zvyšuje aktivitu ALT. Riziko ovlivnění hemostázy a tím protrombinového testu vlivem lokálního traumatu způsobeného jehlou při odběru krve se snižuje správnou volbou tloušťky jehly a správného pořadí odběrových zkumavek.