Krevní obraz – diferenciální rozpočet leukocytů

Neutrofilní segment má průměr 10-14 µm a patří mezi granulocyty. Je to zralá buňka neutrofilní vývojové řady. Jádro je bohaté na chromatin, rozdělené na 2-5 částí (segmentů), které jsou spojené můstky. Jednotlivé jaderné úseky jsou nepravidelné. Chromatin jádra je hutný, seskupený v hrudkách hlavně na obvodu jádra. Cytoplazma je oxyfilní, jemně granulovaná. Tyto buňky jsou přítomny v kostní dřeni a v obvodové krvi.

Neutrofilní tyč patří mezi granulocyty. Je to vývojový stupeň neutrofilní řady. Průměr má 10-16 µm. Jádro je nečleněné, uložené blíže středu. Má tvar paličky nebo tyčky, většinou lehce zahnuté. Chromatin jádra je hrubě trámcovitý, v němž se střídají tmavá políčka se světlými. Plazma je růžová s jemnými granuly, která se barví šedorůžově až červenohnědě. Fyziologicky se vyskytují ve dřeni i v obvodové krvi.

Lymfocyty jsou zralé buňky bílé krevní řady o průměru 8-12 µm, jádro je poměrně kulaté, oválné nebo na jedné straně vpáčené. Od plazmy je jasně ohraničeno, nebývá uloženo přesně ve středu. Chromatin jádra je hutný a bohatý, cytoplazma je světle modrá, někdy až bezbarvá. Lymfocyty, které se tvoří v kostní dřeni z mateřských lymfoidních kmenových buněk a vyzrávají zde, se nazývají B-lymfocyty a jsou zodpovědné za specifickou protilátkovou imunitu. Ty buňky, které přestupují do thymu, zde zrají v T-lymfocyty a jsou zodpovědné za specifickou buněčnou imunitu. Jsou zastoupené v kostní dřeni v obvodové krvi.

Monocyt je zralá buňka bílé krevní řady. Je to největší buňka v obvodové krvi, většinou nepravidelného tvaru o průměru 18-22 µm. Jádro je nejčastěji laločnaté, poměrně velké, chromatin jádra je řídký, vláknitý, uspořádán do stuh. Cytoplazma je bohatá, šedomodrá nebo kouřově zbarvená, někdy obsahuje spoustu jemných azurofilních granul. Monocyty vznikají v kostní dřeni, jsou vyplavovány do krve, kde pobývají asi 3 dny a pak cestují do tkání. Zde se mění na volné nebo vázané mokrofágy a stávají se součástí mononukleárního fagocytárního systému (MFS). Zastoupeny jsou ve dřeni i v obvodové krvi.

Eozinofily mají průměr 10-16 µm a patří mezi granulocyty. Jádro je členěné na dvě části spojené nitkovitým můstkem (tvar brýlí). Chromatin jádra je chudší než u neutrofilního segmentu. Cytoplazma je světlá, obsahuje kuličkovitá pískově zbarvená eozinofilní zrna obsahující bazické proteiny. Tyto buňky jsou přítomny v kostní dřeni i v obvodové krvi. Eozinofilní leukocyty obsahují histaminové látky, které se uvolňují při rozpadu buněk a jsou příčinou některých kožních a celkových alergických reakcí.

Bazofily mají průměr 10-12 µm a patří mezi granulocyty. Jádro je nepravidelné, laločnaté s malým množstvím chromatinu. Bývá překryto purpurovými nebo fialovočernými granuly o velikosti 0,3-0,8 µm. Cytoplazma je růžová se zvláštním hnědým odstínem. Tyto buňky jsou přítomny v kostní dřeni i v obvodové krvi. Bazofilní leukocyty obsahují histaminové látky a heparin. Účinky těchto látek se projevují např. při alergických stavech.