Odběr vzorku

Laboratoř vychází z toho, že lékař pacienta poučí o správnosti a nutnosti odběru biologického materiálu a o způsobu přípravy (chováním) před odběrem tak, že pacient je s podmínkami obeznámen a souhlasí s odběrem biologického materiálu, což potvrdí tím, že se dobrovolně podrobí obvyklému postupu odběru.

Vybavení odběrového pracoviště
Pracoviště pro odběr biologického materiálu musí být k tomuto účelu náležitě vybaveno. Jedná se zejména o odběrové křeslo s nastavením pozice pacienta, dostatečně bezpečné a odběrové lůžko. Nezbytným vybavením je kontejner na odkládání použitých jehel a stříkaček z dostatečně pevného materiálu opatřený víčkem a příslušně označený. Dále musí být na pracovišti základní vybavení k poskytnutí první pomoci a lékařské pomoci při komplikacích.

Mezi nezbytné pomůcky pro odběr žilní krve a dalších prováděných odběrů v odběrové místnosti patří stojánky na zkumavky, rukavice, odběrové jehly a stříkačky, zásadně jednorázové výrobky uzavřeného odběrového systému, turnikety (vzhledem k možnosti šíření infekce je nutné turnikety každý den dezinfikovat a v pravidelných intervalech nahrazovat novými), antiseptika, sterilní gázové čtverce nebo tampony, led nebo pomůcky k ochlazení vzorku, náplasti.

Důležité upozornění pro odběrová místa, kde lze provést odběr více pacientů současně: Pokud pacient požaduje při odběru biolog. materiálu naprosté soukromí, je mu to umožněno po dohodě s odběrovým pracovníkem.

Odběr žilní krve

Zahrnuje následující kroky:

Příprava materiálu a příslušné dokumentace, zejména s ohledem na prevenci záměny vzorků.
Kontrola identifikace pacienta dotazem se na jeho jméno a předložení dokladu totožnosti (kartička pojištěnce, občanský průkaz), kde identifikaci verifikuje odběrový pracovník.
Ověření dodržení potřebných dietních omezení před odběrem.
Kontrola dostupnosti všech pomůcek potřebných pro odběr.
Seznámení pacienta s postupem odběru.
Zajištění vhodné polohy paže, tj. podložení paže opěrkou v natažené pozici, bez pokrčení v lokti, u ležících pacientů zajištění přiměřené polohy, s vyloučením flexe v lokti. Pacient by neměl být před odběrem násilně probuzen, během odběru by neměl jíst nebo žvýkat.
Kontrola identifikačních údajů na zkumavkách. Bezprostředně před odběrem se musí zkontrolovat kvalita jehly, stříkaček a zkumavek.
Aplikovaný turniket smí být používán maximálně jednu minutu. Opakované použití je možné nejdříve až po dvou minutách. Instrukce pacienta k sevření pěsti a opakované „pumpování“ je nevhodné.
Posouzení kvality žilního systému v loketní jamce. Málo zřetelné žíly lze zvýraznit např. masáží paže od zápěstí k lokti, krátkými poklepy ukazovákem na místo odběru, aplikací teplého prostředku, spuštěním paže podél okraje postele. Vždy je nutné zabránit poranění žíly nebo paže způsobené neočekávaným pohybem dítěte.
Dezinfekce místa vpichu doporučeným prostředkem. Po dezinfekci je nutné kůži nechat oschnout jednak pro prevenci hemolýzy vzorku, jednak pro odstranění pocitu pálení v místě odběru a hlavně správně provedenou dezinfekci místa. Po dezinfekci je další palpace místa odběru nepřijatelná!
V našich odběrových místech je používán uzavřený vakuový systém Vacuette. Systém Vacuette je tvořen jehlou s dvojím zakončením s bezpečnostním ventilem, držákem jehel Vacuette a sterilní vakuovou zkumavkou Vacuette.
Provede se venepunkce, palcem ve vzdálenosti 2 až 5 cm pod místem odběru se stabilizuje poloha žíly, nasadí se příslušná zkumavka a podtlakem se provede náběr krve.
Jakmile krev začne proudit do zkumavky, lze odstranit turniket. Pozice jehly se přitom nesmí změnit. Pokud se nepodaří odebrat dostatečné množství krve, může se použít některý z následujících postupů: změní se pozice jehly, použije se jiná vakuovaná zkumavka, uvolní se příliš zatažený turniket. Opakované sondování jehlou je nepřípustné.
Nejvhodnější doba pro uvolnění turniketu je okamžik, kdy se ve zkumavce nebo stříkačce objeví krev, včasné uvolnění turniketu normalizuje krevní oběh a zabrání krvácení po odběru.
Rychlost natékání krve do odběrové zkumavky signalizuje kvalitu cévního řečiště. U pacientů, kde to kvalita cév umožňuje, je možné naplnit další zkumavku pomocí vakua. Vytvořené vakuum zajistí dokonalé naplnění zkumavky při dosažení potřebného mísícího poměru krve a protisrážlivého činidla.
Jednotlivé odběrovky s přídatnými látkami je nutno bezprostředně po odběru promíchat pěti až desetinásobným šetrným převracením. Jehla se ze žíly vyjímá samostatně, tedy až po sejmutí poslední zkumavky.
Po ukončení odběru se místo vpichu zakryje buničitým čtvercem. Na čtverec se jemně zatlačí a pomalým tahem se odstraní jehla ze žíly. Přitom se dbá, aby nedošlo k poranění pacientovy paže. Pacientovi se doporučuje ponechat místo odběru zakryté 15 min.
Při pokračujícím krvácení z místa odběru se pomocí gázového čtverce a přiměřeného tlaku na místo odběru vyčká zastavení krvácení. Gázový čtverec se pomocí gázového obvazu pevně připevní k paži. Pacientovi se doporučí tento způsob ošetření na nejméně 15 minut. Při výraznějším krvácení se použije tlakový obvaz a informuje se ošetřující lékař.
Pacientovi se po odběru povolí příjem potravy, pokud tomu nezabraňují jiné okolnosti. Zvláštní péči je nutné věnovat např. diabetikům léčeným inzulínem.
V případě, že se odběr provedl pomocí klasické stříkačky a jehly, odebraná krev se do vakuové zkumavky přenese takto: uzávěr vakuové zkumavky se neodstraňuje, vakuová zkumavka se umístí do stojánku, jehlou se propíchne uzávěr a zkumavka se samovolně naplní, na píst se netlačí. Tímto postupem se dodrží správný poměr mezi krví a antikoagulační přísadou.
Bezprostředně po odběru je nutné bezpečně zneškodnit jehly. S jehlami se nijak nemanipuluje, ani se neodstraňují z jednorázových stříkaček. Stříkačka s nasazenou jehlou se umístí do kontejneru, který je nezbytnou součástí vybavení odběrového pracoviště.
Žádanku označit razítkem se jménem odběrového pracovníka a datem/časem odběru popř. také informace o komplikacích při odběru.
Do laboratoře provádějící požadované vyšetření se odešlou správně označené zkumavky s příslušnými žádankami.

Doporučené pořadí odběrů z jednoho vpichu:

Pořadí zkumavek při odběru krve (dle doporučení České hematologické společnosti ČLS JEP):

zkumavka na odběr hemokultury, zkumavka na vyšetření sedimentace erytrocytů (zkumavka bez aditiv)
zkumavka na vyšetření sedimentace erytrocytů (zkumavka bez aditiv)
zkumavka na odběr koagulačního vyšetření s citrátem sodným (APTT, PT (Quick))
zkumavka na biochemické a sérologické vyšetření s bez či s aktivátorem srážení (vyšetření ze séra)
zkumavka na biochemické vyšetření s heparinem (vyšetření z plazmy)
zkumavka na vyšetření krevního obrazu a biochemické vyšetření s K₂EDTA či s K₃EDTA (vyšetření z plazmy)
zkumavka na vyšetření glukózy a laktátu s fluoridem sodným či oxalátem draselným

Pozor!

V případě, že se neodebírá vzorek na vyšetření hemokultury či sedimentace erytrocytů, lze předřadit kteroukoliv z jiných odběrových zkumavek bez aditiv.

V případě, že se odebírá vzorek jen pro vyšetření PT (Quick) a APTT, lze provést odběr jen na toto vyšetření bez předřazení první zkumavky.

Pokud je požadavek na odběr ostatních koagulačních vyšetření (např. fibrinogen, D-Dimery, protein S,C atd. bez PT, APTT) musí být vždy předřazena zkumavka bez aditiv a poté až proveden odběr do citrátu. Zabrání se tak kontaminaci vzorku tkáňovými složkami z místa odběru.

Hlavní chyby při odběrech žilní krve

Chyby při přípravě nemocného

pacient nebyl na lačno (dítě bylo po kojení), požité tuky způsobí přítomnost chylomiker v séru nebo plazmě, zvýší se koncentrace glukózy
v době odběru a nebo těsně před odběrem dostal pacient infúzi obsahující měřený analyt
pacient nevysadil před odběrem léky
odběr nebyl proveden ráno, je zvolena nevhodná doba odběru; během dne řada biochemických a hematologických hodnot kolísá, odběry mimo ráno ordinujeme proto jen výjimečně, kde mimořádný výsledek může ovlivnit naléhavé diagnostické rozhodování
byly použity nesprávné zkumavky
bylo použito nesprávné protisrážlivé činidlo nebo je nesprávný poměr k plné krvi
odběr byl proveden po mimořádné fyzické zátěži
nemocný před odběrem dlouho nepil, výsledky mohou být ovlivněny dehydratací

Chyby způsobené nesprávným použitím turniketu při odběru
Dlouhodobé stažení paže nebo nadměrné cvičení se zataženou paží před odběrem vede ke změnám poměrů tělesných tekutin v zatažené paži, ovlivněny jsou např. koncentrace draslíku, vápníku nebo proteinů.

Chyby vedoucí k hemolýze vzorku
Hemolýza vadí většině biochemických i hematologických vyšetření zejména proto, že řada látek přešla z erytrocytů do séra nebo plazmy nebo že zabarvení interferuje s vyšetřovacím postupem.

Hemolýzu působí:

znečištění jehly nebo pokožky stopami ještě tekutého dezinfekčního roztoku, znečištění odběrových nádob stopami saponátů
použití příliš úzké jehly, kterou se pak krev násilně nasává
prudkým vystřikováním krve ze stříkačky do zkumavky
krev se nechala stékat po povrchu kůže a pak se teprve chytala do zkumavky
prudké třepání krve ve zkumavce (padá v úvahu i při nešetrném transportu krve ihned po odběru)
uskladnění plné krve v mrazicím boxu nebo delší dobu v lednici
zmrznutí vzorku krve
prodloužení doby mezi odběrem a dodáním do laboratoře
použití nesprávné koncentrace protisrážlivého činidla

Chyby při adjustaci, skladování a transportu

použily se nevhodné zkumavky
použilo se nesprávné protisrážlivé činidlo nebo jeho nesprávný poměr k plné krvi
zkumavky s materiálem byly potřísněny krví
zkumavky s materiálem nebyly dostatečně označeny
uplynula dlouhá doba mezi odběrem a oddělením krevního koláče nebo erytrocytů od séra nebo plazmy (řada látek včetně enzymů přešla z krvinek do séra nebo plazmy, rozpad trombocytů vede k uvolnění destičkových komponent – ACP a další)
uplynula příliš dlouhá doba mezi odběrem a centrifugací (pozdní dodání vzorku do laboratoře)
krev byla vystavena teplu, krev byla vystavena přímému slunečnímu světlu (krev určenou k přesnému stanovení koncentrace bilirubinu chraňte i před normálním denním světlem a světlem zářivek, protože světelné paprsky urychlují oxidaci bilirubinu, který pak nelze správně stanovit)

Odběr kapilární krve

Odběr se provádí z dobře prokrveného místa (bříško prstu). Jako bodného nástroje se používá sterilní lanceta, kopíčko nebo injekční jehla. Místo vpichu se desinfikuje. Kůže se nabodne do hloubky 3-4 mm, odstraní se první kapka krve (obsahuje tkáňový mok), do ependorfky s odpařeným NaF/ Na₂EDTA odkápnout 5 kapek krve, uzavřít a promíchat a dodat do laboratoře.

Odběr ranního vzorku moče

Vyšetření na chemické vyšetření moče - močový sediment. Moč se odebírá na vyšetření čerstvá, nejlépe ranní, před snídaní a dalšími aktivitami pacienta. Před odběrem je nutné omytí zevního genitálu. Na vyšetření se standardně odebírá střední proud moče při souvislém močení, do umělohmotných zkumavek určených pro odběr moče (žlutá zátka) – 10 ml.

Odběr jednorázové moči na semikvantivní průkaz drog doporučujeme zajistit tak, aby nedošlo k jejímu úmyslnému zmanipulování (záměna, ředění vodou, apod.)

Sběr moče

Provádí se pouze u důkladně poučeného pacienta. Při 24 hodinovém sběru moče se pacient ráno (obvykle v 6:00) vymočí mimo sběrnou nádobu do záchodu (NE DO SBĚRNÉ NÁDOBY!!!) a teprve od této doby bude veškerou další moč (i při stolici) sbírat do označené lahve. Po uplynutí doby sběru se do sběrné láhve vymočí naposledy (tj. následující den opět v 6:00). Pokud má být sběr rozdělen na kratší intervaly (12, 8, 6, 3) postupuje se analogicky a na každé sběrné nádobě musí být označení doby sběru s přesností na minuty. Sběrná nádoba má být umístěna na suchém, chladném místě, mimo přímé sluneční světlo. Pokud se sběr moče uskuteční za užití stabilizačních přísad pro zajištění spolehlivé analýzy, zdravotnický personál sdělí, jak s touto přísadou zacházet. Přísady (např. Thymol, azid sodný, kys. chlorovodíková) jsou do moče přidávány již na začátku sběru po prvním močení. Po uskutečnění sběru je nutné uzavřenou sběrnou nádobu řádně promíchat a odlít vzorek 10 ml do označené odběrové zkumavky. Zkumavku označíme jménem a celým rodným číslem. Do laboratoře se dodává pouze vzorek (umělohmotná zkumavka – žlutá zátka) s udaným přesným objemem moče a dobou sběru na žádance.

Odběr vzorku stolice na hemoglobin

Do odběrové zkumavky na hemoglobin ve stolici. Odšroubujte zelené víčko s odběrovou tyčinkou. Zkumavku po celou dobu odběru držte ve svislé poloze, zabrání se tak úniku obsahu ze zkumavky. Odeberte vzorky stolice zanořením tyčinky do tří různých míst stolice. Odstraňte přebytečný vzorek stolice papírovým ubrouskem (toaletním papírem). Víčko s tyčinkou vložte zpět do zkumavky a co nejpevněji uzávěr utáhněte. Zkumavku lehce promíchejte. Zabraňte přístupu světla, uskladněte v lednici (max. 2 dny) a dodejte do laboratoře.

Odběr vzorku stolice na kalprotectin

Do odběrového kontejneru se špachtlí s bílým uzávěrem. Odebere se velikost lískového oříšku a spolu s žádankou dopraví do laboratoře. Po odběru uchovávat na chladném a stinném místě.

Odběry na mikrobiologická vyšetření

Vzorky odebírejte podle níže uvedených popisů, v případě jakýchkoliv nejasností kontaktujte laboratoř na čísle 571 666 320.

a) Výtěr z rekta na kultivační vyšetření

Nejlépe se odběr provádí v případě, že je pacient v leže na boku, nebo v kleče. Sterilní tampon se vsune do konečníku 1-5 cm hluboko, pootočí se a šroubovitým pohybem je opatrně vytáhnut. Tampon se vloží do odběrové soupravy s transportní půdou.

b) Výtěr z krku

Výtěr z krku je nejlépe provést ráno, na lačno, nejlépe před vyčištěním zubů. Doporučuje se provést odběr před empirickým nasazením antimikrobiální terapie.

c) Výtěr z nosohltanu

Odběr provádíme sterilním tamponem na drátku. Asi 2 cm od konce ohneme drátek o okraj zkumavky zhruba do pravého úhlu. Špachtlí stlačíme jazyk a tampon zavedeme pacientovi za okraj měkkého patra, otočíme nahoru a vytřeme klenbu nosohltanu. Při vyndávání tamponu musíme zamezit kontaktu se sliznicí jazyka a tváří. Po odběru narovnáme drátek o zkumavku a vložíme do odběrové soupravy s transportní půdou.

d) Stěr z tonsil

Špachtli stlačíme jazyk a sterilním vatovým tamponem důkladně setřeme povrch mandlí, přitom se nesmíme dotknout sliznice dutiny ústní a jazyka.

e) Výtěr z nosu

Sterilní vatový tampon zavedeme pacientovi do nosní dírky a otáčivým pohybem vytřeme tak, aby byl povrch tamponu co nejvíce pokryt slizničním sekretem. Jedním tamponem lze vytřít obě nosní dírky. Po odběru vložíme vatový tampon do odběrové soupravy s transportní půdou.

f) Odběr sputa, aspirát, bronchoalveolární laváž (BAL)

Odběr sputa: Pro mikrobiologické vyšetření je nejlépe vzít ranní odběr. Provádí se po vyčištění zubů a vypláchnutí dutiny ústní vlažnou vodou, aby byla co nejvíce eliminována kontaminace vzorku fyziologickou florou dutiny ústní. Pacient vykašle hlenovitý sekret z dolních cest dýchacích do sterilního kontejneru (sputovky). Je třeba, aby byly ve vzorku přítomny hnisavé vločky, nestačí jen hlen a sliny.

g) Výtěry z ucha a oka

Výtěr z ucha (zevní zvukovod): Sterilní vatový tampon na drátku opatrně zavedeme do zevního zvukovodu a šroubovitým pohybem vytřeme. Výtěr je možné provést pod optickou kontrolou, zvukovod vyrovnáme tahem za boltec a za použití světelného zdroje vytřeme zanícené ložisko.

Pokud to je možné, např. po paracentéze, doporučujeme zaslat tekutý materiál ve zkumavce nebo přímo v injekční stříkačce.

Výtěr z oka: Pacientovi odtáhneme dolní nebo horní okraj víčka a krouživým pohybem sterilním vatovým tamponem setřeme sekret ze spojivkového vaku od vnitřního koutku oka k zevnímu. Je třeba se vyhnout kontaktu s okolní kůží. Po odběru vložíme tampon do odběrové soupravy s transportní půdou.

h) Výtěry z rány

Sterilním vatovým tamponem setřeme spodinu při periferii rány, nesmíme se přitom dotknout okolí rány. Tampon by měl být sekretem řádně prosáknut. Při rozsáhlých ranách je vhodné provést několik odběrů na různých místech, pro každý stěr se použije nový tampon.

Pokud to je možné, např. při odběru hnisu, doporučujeme zaslat tekutý materiál ve zkumavce nebo přímo v injekční stříkačce.

i) Výtěr z pochvy, uretry, cervix

Výtěr z pochvy: odběrový tampon se otáčivým pohybem zavede do pochvy a vytáhne. Je třeba zamezit kontaktu tamponu s kůží.

Výtěr z uretry: ústí uretry očistíme sterilní gázou nebo tamponem a pomalu zasouváme sterilní tampon do hloubky asi 3-4cm, otáčivým pohybem vytřeme uretru, opatrně vytáhneme a vložíme do transportního media. Nejvhodnější je odebrat vzorek u pacienta 3-6 hodin po posledním močení.

Výtěr z cervixu:

Odběr provádí lékař pomocí gynekologických zrcadel. Po zavedení zrcadel otáčivým pohybem provedeme výtěr sterilním vatovým tamponem z děložního hrdla.

j) Odběr materiálu na hodnocení MOP

Sterilním tamponem provedeme výtěr z pochvy a natřeme na dvě podložní sklíčka. Po zaschnutí nátěru vložíme sklíčka do speciálního přepravního kontejneru a odešleme.

k) Odběr moče na kvantitativní kultivační vyšetření

Nejvhodnější je odběr první ranní moče. Před odběrem je vhodné, aby si pacient řádně omyl genitálie vodou a mýdlem, včetně zevního ústí močové trubice. Poté se vymočí do sterilní zkumavky a pokusí se zachytit střední proud moče (tzn. začne močit, a teprve po několika vteřinách se odebere vzorek). Tím nedochází ke kontaminaci moči bakteriální kožní flórou. Odebíráme 10-20 ml moče. Moč na mikrobiologické vyšetření lze odebrat i cévkováním, punkcí močového měchýře apod. Vzorek moče se musí dopravit do laboratoře nejpozději 2 hodiny po odběru, aby nedošlo k pomnožení bakterií. Vhodná skladovací teplota je + 4 až + 8°C nebo lze využít soupravy Uricult.

l) odběr na parazitologii

Vyšetření na roupy

Pro vyšetření na roupy je třeba provést perianální otisk (vyšetření kusové stolice je neprůkazné). Odběr se provádí ráno před defekací. Pacient by neměl před odběrem (24 hodin) provádět hygienu konečníku. Stěr se provede pomocí lepexové nebo jiné průhledné lepicí pásky, která se ihned nalepí na sklíčko. Je doporučeno zaslat tři vzorky odebrané alespoň obden.

Ostatní parazitologická vyšetření stolice

Je potřeba zaslat kusovou stolici (ideálně tři vzorky odebrané alespoň obden). Pro vyšetření je potřeba množství odpovídající alespoň velikosti vlašského oříšku. Pokud se vzorky nedodají ihned do laboratoře je nutno uchovávat při chladničkové teplotě.

m) stolice na střevní viry (noroviry, rotaviry, adenoviry) a toxin C. difficile

Je potřeba zaslat kusovou stolici. Pro vyšetření je potřeba množství odpovídající alespoň velikosti vlašského oříšku. Vzorky je nutno dodat co nejrychleji do laboratoře a při prodlení uchovávat při chladničkové teplotě.

n) respirační viry

Sterilní vatový tampon zavedeme pacientovi do nosní dírky a otáčivým pohybem vytřeme tak, aby byl povrch tamponu co nejvíce pokryt slizničním sekretem. Je třeba co nejrychleji dopravit do laboratoře. Nelze použít odběrovou soupravu s transportní půdou, ale pouze suchý tampon.

o) mykologie

Vzorky pro mykologické vyšetření je nutné odebírat před započetím terapie. Po skončení terapie se doporučuje odebírat vzorky s časovým odstupem: hladká kůže (2 týdny) a nehty (6 týdnů).

Před odběrem ložisko důkladně očistit 70% lihem a po zaschnutí seškrabovat šupiny z okraje ložiska (u hladké kůže) nebo keratinovou hmotu z vnitřní části ploténky (u nehtů).

p) urogenitální mykoplazmata

Pro vyšetření je nutno zaslat výtěr z uretry nebo stěr z pochvy ve speciálním transportním médiu.

r) PCR Chlamydia trachomatis a Neisseria gonorrhoeae

s) Odběr biolog.materiálu pro stanovení SARS-CoV-2 metodou PCR a nebo průkazem antigenu Vatovým tamponem provedeme krouživým pohybem stěr zadní stěny nosofaryngu tak, aby se setřelo co nejvíce epiteliálních buněk. Při výtěru prováděném přes dutinu ústní je nutné se vyhnout mandlím.

Tampon je nutné zavést na pružné tyčince dutinou nosní rovnoběžně se spodinou nosní/patrem, dokud nedojde k jejímu opření (v ruce je cítit odpor) o zadní stěnu nosohltanu. Hlava není v záklonu!! Po provedení odběru tampon vložíme do odběrového média, tyčinku zalomíme o stěnu zkumavky. Výtěr v odběrovém médiu ihned uložíme do chladničky (+2 až +8 °C). Materiál se v této fázi nesmí mrazit! Nutno co nejrychleji transportovat do laboratoře.

Pro vyšetření je nutno zaslat výtěr z uretry nebo stěr z pochvy ve speciálním transportním médiu. Při zaslání moči je třeba odebrat první proud moče.

Odběry na bioptická a cytologická vyšetření

viz. Laboratorní příručka BIOS