- Druh veličiny: přítomnost/nepřítomnost polymorfizmu
- Materiál: nesrážlivá periferní krev, K-EDTA nebo citrát sodný
Genotypizace TPMT před začátkem terapie thiopuriny individualizuje dávkování a zabrání jejich vážným toxickým vedlejším účinkům.
Stabilita
4-8 °C: 7 d, -20 °C: 6 mOdběr
2-5 ml nesrážlivé periferní krve. Sklo nebo plast s protisrážlivou úpravou (K-EDTA, citrát sodný). !Neodebírat do lithium heparinu!
Klinické aplikace:
Vyšetření genotypu TPMT je doporučováno před léčbou thiopuriny (azathioprin, merkaptopurin, thioguanin) pacientů s leukémií, autoimunitními chorobami (např. Crohnova choroba, revmatoidní artritida) a imunosuprimovaných pacientů po orgánové transplantaci.
Zhruba 10 % pacientů je totiž nositelem jedné nebo více mutací v genu TPMT, které snižují nebo úplně potlačují enzymovou aktivitu. V důsledku akumulace toxických thipurinových metabolitů pak může dojít k život ohrožující myelosupresi.
Klinické projevy deficitu TPMT mohou být závažné pro pacienty, kteří jsou homozygoty nebo heterozygoty pro fukčně variantní alely. V bělošské populaci má zhruba 0,3 % osob nedekovatelnou enyzymovou aktivitu TPMT (homozygoti), 10 % osob nízkou aktivitu (heterozygoti) a 90 % osob normální aktivitu (negativní-wild type- genotyp *1/*1). Variabilní aktivita TPMT je asociována s genetickými variantami TPMT, za sníženou enzymovou aktivitu odpovídají zejména alely *3A, *3B, *3C a *2 určené kombinací tří různých polymorfizmů (c.238 G>C, c.460 G>A, c.719 A>G).
Indikace k vyšetření:
Test by měl být proveden u všech pacientů podstupujících léčbu thiopuriny pro predikci potenciální toxicity.
Poznámka: není nutno být na lačno
Doba odezvy: 14 dní
Referenční hodnoty
negat. – negativní = wild type = genotyp *1/*1
heterozg. – heterozygot – osoba nesoucí jednu funkční (*1) a jednu nefunkční alelu (*2, *3A, *3B, *3C)
homozg. – homozygot – osoba nesoucí obě alely nefunkční (*2, *3A, *3B, *3C)