- Druh veličiny: přítomnost/nepřítomnost nukleové kyseliny Ch. trachomatis
- Materiál: moč, výtěr, ejakulát
Chlamydia trachomatis je obligátní intracelulární patogen. Tento patogen je jedním z nejčastějších původců sexuálně přenosných chorob (STD).
Stabilita
4-8 °C: 7 d, -20 °C: 2 mOdběr
Pro diagnostiku očních infekcí se odebírá tekutina (nebo výtěr) ze spojivkového vaku nebo stěr z rohovky. Vyšetření krve není pro diagnostiku zpravidla přínosné. Pro průkaz chlamydií při infekcích urogenitálního traktu je třeba provést výtěry tak, aby bylo odebráno co nejvíce buněčného materiálu (epitelií). Při infekci ženského urogenitálního traktu je často vhodné k vyšetření odeslat výtěr cervixu spolu s výtěrem uretry. Odběr uretrálních vzorků se provádí tamponem šroubovitým vsunutím do hloubky 3-4 cm; pacient by neměl před odběrem 2 h močit. Průkaz v moči je účinnou neinvazivní formou detekce chlamydií u mužů i žen, ale při chronických infekcích je zatížen rizikem falešné negativity z důvodu často velmi nízké koncentrace v tomto materiálu (chlamydie se při kolonizaci uretry mohou, ale nemusí do moči uvolňovat). Na vyšetření se odebírá prvních 15-30 ml moče (není nutná ranní moč), vzorek se do vyšetření uchovává v chladu (+4 °C); při delším uchování je možné moč zamrazit. Pro stanovení chlamydiové kontaminace spermatu je třeba vyšetřit min. 200 μl ejakulátu. Při odběru vzorků je třeba vždy dodržovat zásady sterility, vložit je do zkumavky bez transportního média a uchovat nebo transportovat při +4 °C do 24 h. V případě delšího uchovávání zamrazit na -20 °C.
Klinické aplikace:
Chlamydia trachomatis je schopná infikovat mukózní povrchy urogenitálního traktu, rekta, nasopharygu nebo očních spojivek. Infekce jsou příčinou celé řady onemocnění - negonokoková uretritida, cervicitida, lymfogranuloma venereum, konjunktivitida, prostatitida a trachom. Mezi nejčastější původce infekce patří sérotypy D až K, způsobující záněty v urogenitální oblasti. Tyto infekce představují i ve vyspělých zemích až 50 % všech urogenitálních nákaz. U mužů působí nejčastěji tzv. nekapavčité nebo postkapavčité uretritidy. U žen infekce postihují většinou děložní čípek a jsou také spojovány s ženskou sterilitou a s karcinomem děložního hrdla. Infekce však může probíhat i bezpříznakově, tak uniká diagnóze a snáze se přenáší. Správná diagnostika je základním předpokladem účinné terapie, spočívající především v podávání specifických antibiotik, na která je tento intracelulární patogen citlivý. Konvenční mikrobiologická diagnostika chlamydiových infekcí je obtížná, především pro nízkou citlivost kultivace nebo detekce antigenu. Sérologická diagnostika je málo informativní. Metodou volby v diagnostice chlamydií se proto stávají techniky detekující DNA tohoto patogenu. V poslední době se v diagnostice urogenitálních i očních chlamydiových infekcí stále výrazněji uplatňuje vysoce citlivá a specifická metoda PCR, která je obecně o 20-30 % citlivější než všechny dosud používané diagnostické metody. Metoda je také velmi vhodná pro zjištění chlamydiové kontaminace spermatu, odebraného pro účely umělého oplodnění a jako doplňující vyšetření u párů léčených pro sterilitu nejasné etiologie v centrech asistované reprodukce.
Doba odezvy: 14 dní
Referenční hodnoty
negat. – negativní = nepotvrzení přítomnosti nukleové kyseliny Chlamydia trachomatis
pozitivní = potvrzení přítomnosti nukleové kyseliny Chlamydia trachomatis